Provozní ověření účinnosti biologického přípravku ROOTFIX u hrachu a jarního ječmene

Zemědělské hospodaření prochází rychlými změnami, reaguje tak na klimatické výzvy, technologické možnosti současnosti a podpory biologické rozmanitosti. Nicméně strategie ve snižování pesticidních látek a minerálních hnojiv a jejich rizik vede ke zvyšujícímu se trendu v používání biologických přípravků a pomocných látek.

Mikroorganismy jsou všudypřítomné. Navíc rostliny jsou závislé na organismech obklopující kořenový systém, který přispívá ke zdravému vývoji rostlin. Právě půda, která obklopuje kořenový systém je mnohem bohatší na mikroorganismy než okolní. Mnohé studie odhalily, že rostliny jsou závislé na symbióze s organismy v půdě, kteří jsou ve vzájemné interakci a navzájem si poskytují prospěšné látky.

Biologický přípravek Rootfix

Přípravek obsahuje tři druhy bakterií rodu Bacillus a to B. subtilis, B. atrophaeus a B. halotolerans.

Bacillus subtilis je nejznámějším druhem tohoto rodu, má četné uplatnění v zemědělství, průmyslu nebo medicíně. V rámci tohoto druhu se vyskytuje více kmenů, které se liší svými vlastnostmi a využitím. V zemědělství má široké využití, zejména pro stimulační vlastnosti a potlačování škodlivých organismů. V odborných článcích nebo studiích se uvádí pozitivní ovlivňování půdní úrodnosti vlivemzvyšování dostupnosti živin. Zejména uvolňováním dostupných forem fosforu a draslíku (solubilizace) produkcí organických kyselin (např. glukonové, mléčné, octové, jantarové, propionové) z minerálů a zvýšením aktivity enzymů, kyselých fosfatáz (mineralizace organického fosforu). Dochází tak k zvyšování úrodnosti půdy díky právě její schopnosti přeměňovat nerozpustný fosfor nebo draslík na dostupný (využitelný rostlinami), chelatací a iontovou výměnou (Saeid et al. 2018, Hamid a Bashir, 2019). Jiná studie uvádí, že B. subtilis má schopnost i transformovat (fixovat) dusík z nedostupné plynné formy (Hiremath et al. 2012). Má schopnost chránit rostliny před patogenními mikroorganismy produkcí antimikrobiálních sloučenin, které inhibují růst různých patogenů, uvádí se i nádorovitost kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae) (Struck et al. 2022). Dále bakterie soutěží i o prostor a živiny s patogenními organismy a tím omezují jejich množení. Navíc stimuluje indukovanou systemovou rezistenci v rostlinách, čímž posiluje jejich obranné mechanismy proti patogenům (Basit et al. 2024). Mnohé studie uvádějí i pozitivní vliv na zvyšování tolerance rostlin vůči abiotickým stresům ze sucha, salinity a těžkých kovů (Bashir et al. 2022), vlivem vyvolání systémové tolerance, produkcí antioxidantů a zlepšením příjmem živin. Zlepšuje efektivitu využití vody během sucha podporou dobře rozvětveného kořenového systému a regulací uzavření průduchů. Další studie uvádějí, že bakterie má schopnost syntetizovat rostlinné hormony (zejména indol-3octovou kyselinu, IAA), kterými podporuje růst rostlin. Uvádí se mnoho dalších mechanismů, kterými bakterie pomáhají rostlinám prosperovat v nepřiznivých podmínkách.

B. atrophaeus a B. halotolerans jsou také v odborných studiích často zmiňované pro jejich schopnost podporovat růstu rostlin, a také chránit rostliny před různými patogeny produkcí bioaktivních sloučenin potlačující jejich růst.

Ověřování biologického přípravku v prvním roce

Biologický přípravek byl aplikován na osivo jarního hrachu a jarního ječmene. V obou plodinách byly následně pozorované pozitivní vlivy přípravku na rostliny. Byly vysety dvě varianty na jednom pozemku, to umožňuje lepší kontrolu půdních a mikroklimatických podmínek na dané ploše (homogenní podmínky).

Osivo hrachu v kontrolní variantě nebylo ošetřené a druhá varianta byla ošetřena přípravkem Rootfix. Pokus byl založen v Jihomoravském kraji v okrese Znojmo. Rostliny jarního hrachu ve variantě s Rootfixem měly mohutnější kořenový systém (Obr. 1). Byla pozitivně ovlivněná jak délka, tak i jejich četnost, což mělo následně vliv na růst a vývoj nadzemní části. Na začátku vegetace rostliny měly silnější stonky, listová plocha byla větší a zelené části měly tmavší zelenou barvu (Obr. 2). Byla pozorována i mírně nižší četnost hlízkových bakterií oproti kontrole. To může nasvědčovat o lepším výživném stavu rostlin a následně nižší potřebě rostliny vytvářet hlízky. Později se objevily kořenové choroby. V ploše ošetřené biologickým přípravkem k infekcím došlo později oproti neošetřené variantě. Nakonec vlivem nedostatku vody v půdě a silnému tlaku kořenových patogenů, rostliny v obou variantách ohniskovitě nouzově dozrály. Výsledek výnosu pokusu nemohl být validně vyhodnocen na podkladě způsobu provedené sklizně.

I v jarních ječmenech byly pozorovány rozdíly oproti kontrole. Osivo ječmene bylo ošetřeno fungicidním mořidlem s úč. l. fludioxonil se sedaxane a Rootfixem a kontrolní varianta ošetřena úč. l. fludioxonil se sedaxane a fluxapyroxad v nižší dávce. Pokus byl umístěn v suché oblasti Jihomoravského kraje v okrese Znojmo a obě varianty byly vyseté na jednom pozemku. Vedení porostu probíhalo dle zvyklostí agronoma. Navíc ve variantě s Rootfixem bylo vyšší zaplevelení pcháčem rolním. Rostliny ve variantě s biologickým přípravkem byly výškově vyrovnanější, stébla byla mírně silnější a zelené části rostliny měly mírně tmavší zelenou barvu (Obr. 3) oproti kontrolní variantě. To ukazuje, že rostliny byly v lepším výživném stavu oproti kontrolní variantě. I napadení stébel Fusariem spp. ve spodních patrech, bylo slabší v porovnání s kontrolní variantou (Obr.4). Nakonec vlivem nedostatku vody v půdě, rostliny ohniskovitě předčasně dozrály v obou variantách. Porovnání s kontrolní variantou (úč. l. fludioxonil se sedaxane a fluxapyroxad) byl výnos sice nižší, ale kvalitativní znaky byly mírně lepší (Tab. 1).

Z prvního roku ověřování bakteriálního stimulantu v polních podmínkách se výsledky ukazují jako zajímavé, ale je potřeba dále v ověřování pokračovat pro potvrzení výsledků, popřípadě pro ovlivnění dalších možných agronomických parametrů.

Tab.1: Ječmen jarní

Ing. Irena Bačová, AGROKOP CZ